„Příběh vyprávěný očima toulavého psa Gumpa. Příběh o cestě plné překážek a pastí, o lásce, která má sílu až za duhový most, o psí obětavosti, která bez váhání dá za život člověka svůj vlastní. Ale také příběh o zvířecí moudrosti, která nám lidem toho tolik ukazuje, a o naději, kterou nespoutá ani ten nejpevnější řetěz.“ Oficiální anotace na zadní stránce obálky knihy Gump – pes, který naučil lidi žít krásně vystihuje nejnovější publikaci Filipa Rožka. Kniha, která se velice rychle stala českým bestsellerem, a to není na trhu ani rok. Kniha, do které jsem se zamilovala. Kniha, kterou jsem četla několikrát a neustále v ní nacházím větší hloubku a stále si odnáším silnější a intenzivnější prožitky. Kniha nejen o velké psí lásce a cestě plné překážek a utrpení, ale také o lidských i psích charakterech a osudech. Kniha, která nám dovoluje nahlédnout pod pokličku „pejskařského světa“. Kniha plná mouder a silných momentů, ze kterých mi občas běhal mráz po zádech. Kniha, ve které hlavní hrdina Gump bere čtenáře do světa viděného psíma očima, do světa, o kterém kolikrát lidé nemají ani páru. Dech beroucí životní příběh, který s dost velkou pravděpodobností nenechá jedno oko suché. Troufám si tvrdit, že v každém případě ve vás Gump vyvolá nějakou emoci. Pokud tedy nepatříte k chronickým tyranům psů, ale v tomto případě by vás mohla pohltit zlost, co autor „plácá za nesmysly“... Nebudu ale přeskakovat, začnu od začátku. Dopředu upozorňuji, že v článku nenajdete popis děje, protože osobně nemám ráda spoilery.
Už snad tisíc let plánuji, jak na bloggu udělám knižní okénko... Občas nějaká kniha přistane na mém Instagramu, ale jen zřídka a teď se mi do rukou dostala kniha, u které cítím nutkání se o ní podělit, z toho důvodu čtete tento bloggový článek. Z Instagramu už víte, že mám nejraději seberozvojovou či psychologickou literaturu. Příběhové knihy poslední roky moc nevyhledávám, proto si nejsem jistá, jestli by se mi za normálních okolností tento poklad dostal do rukou. A to by byla škoda, protože bych přišla o hodně. Zastávám ale názor, že pokud se má člověk k něčemu dostat, ve správný čas si ho to najde. O tom, jak jsem se ke knize dostala, vám ráda povím třeba někdy příště...
Kniha je ale také pohlazením po duši, i když dost často pojednává o dost citlivých, těžkých a emotivních tématech. Je ale také o naději, lásce a víře, což je dalším stupínkem tohoto psího příběhu. Poukazuje na zvířecí bezpodmínečnou lásku, oddanost, moudrost, ze které bychom si toho měli hodně vzít. My lidé se můžeme od zvířat toho tolik naučit, jen je musíme nechat. Některá moudra bychom si měli zapsat hluboko do svého srdce: „Lidi si často v srdcích ubližujou, lásku si přece nejde získat silou nebo strachem, láska je něco čistýho, veselýho, svobodnýho, jenže lidská láska není ta psí, která má v srdci jen jednu cestičku, člověk těch cest vymyslí několik, a když to najednou nejde, tak hned přejde na druhou a na třetí, až nakonec vždy dostane, co chce. Člověk prostě potřebuje vlastnit a jsou lidi, co se o srdce nedělej, nedokážou pochopit, že srdce, jak psí, tak lidský, je nekonečné jako vesmír a každej se do něj vejde.“ Láska, která si neklade podmínky je podle mě úplně nejvíc. Pes nás z celého srdce miluje, i když se k němu mnohdy nechováme hezky. S citáty z knihy bych mohla pokračovat dál a dál... ale třeba se někdy o nich rozepíšu v samostatném příspěvku, protože stojí za to se jim věnovat více.
Kniha Gump
Kniha Gump – pes, který naučil lidi žít nabízí silný dynamický příběh, který nenudí. Přečtete ho velmi rychle, protože je napsaný poutavě a velice čtivě. „Jsem Gump. A jsem toulavej pes. Ono vlastně každej pes je v sobě tak trochu toulavej do tý doby, než najde svý štěstí, a to štěstí pes najde jenom s člověkem. Můj příběh, kterej vám vyprávím v knížce, je o hledání psího štěstí a je o překážkách a pastech na cestě k tomu správnému člověku. Je o síle a nezlomnosti, která se ukrývá v každým psovi. Ano i v tom vašem, ve vaší čivavě, která na vás čeká celej den, než přijdete z práce. I v tom buldokovi, kterej se za váma šine a sotva popadne dech.“ Kniha je vyprávěna hlavním hrdinou, psem Gumpem, tedy ich formou, jež vás rychle vtáhne do děje. Spisovatel se zcela sžil se psím hrdinou a ponořil se do jeho příběhu, což i nám umožňuje se více sžít nejen s hlavním hrdinou, pocítit s ním sounáležitost a zároveň nahlédnout do myšlenek zvířat, a tak daleko více pochopit jejich uvažování, radosti, úskalí a trápení. Publikace je napsána poměrně drsně, explicitně, protože přesně takový je život některých psů, kteří se bohužel dostali do špatných rukou. Je v ní mimo jiné poukázáno na povrchnost dnešní doby, jsou v něm vidět nejrůznější lidské charaktery. Autor popisuje silné momenty, se kterými se potýkají nejen zvířata, ale i záchranáři zvířat, a tak upozorňuje na důležitá témata, která naše lidská populace moc ráda zametá pod pokličku a nemluví o nich. Ze strachu, z lhostejnosti nebo z nevědomosti? „Člověk si totiž myslí, že mu pes nerozumí, ale to se vždycky šíleně plete.“ Příběh mě doslova bral za srdce. Při čtení mi před očima vyskakovaly jednotlivé „filmové“ obrazy (v té době jsme ještě nenatáčeli film Gump) a v určitých momentech běhal mráz po zádech...Spoiler
Slíbila jsem, že nebudu spoilerovat, ale nedá mi to. Pokud jste knihu ještě nečetli, tento odstavec přeskočte. Dozvíte se v něm totiž závěr knihy. Dostala se ke mně informace, že spousta lidí má problém s koncem. Osobně konec miluji. Líbí se mi na něm myšlenka, že už se nikdy v životě nemusíme setkat s někým, koho z celého srdce milujeme, proto bychom si měli vážit každé chvilky strávené s ním. Zároveň můžeme být šťastní někde úplně jinde a s někým jiným, komu stejně tak dokážeme obohatit a rozveselit život. Gump byl šťastný s Voříškem, ale stále ve svém psím srdci měl svého milované Bedřicha. A ten zas jeho, ačkoliv se už nikdy nesetkali...Grafika a první kritika
Určitě jste si všimli, že zatím jsem knihu jenom vyzdvihovala a vychvalovala do nebes. Nebyla bych to já, kdyby se mi něco nelíbilo. Grafika obálky je naprosto úchvatná – na první pohled zaujme a působí velice profesionálně, což ve mě vyvolává zvědavost a potřebu se do knihy co nejdříve začíst. Uznávám, že je to dost povrchní, ale na obálku při výběru neznámé knihy dost dám. Podle mého názoru obálka nasadila poměrně vysokou laťku, možná právě proto jsem z vnitřku už tak unešená nebyla. Kniha je plná úchvatných ilustrací, ale je tam spousta prázdných bílých stránek. Kreseb bych ocenila daleko více, především Gumpa v určitých situacích z knihy (ráda bych viděla výtvarně ztvárněný jednotlivý příběh, ne pouze samostatné ale krásné portréty psů), ale i jiných postav. Osobně bych vnitřek publikace udělala více barevný a hravý. Myslím si, že by tak kniha získala daleko větší oblibu u nejmladších, protože ti se chtějí především dívat na obrázky, podle kterých by jim rodiče mohli, ale hlavně oni sami, vyprávět Gumpův příběh...
Ani Olga Lounová nezůstala pozadu, napsala hit Protože to nevzdám, který se na Youtube blíží k deseti miliónům zhlédnutí. Nebyl by to projekt Gump, kdyby se neposunul ještě na další úroveň, začal se natáčet film pro celou rodinu s hvězdným obsazením, který natáčí úspěšný režisér a kameraman F. A. Brabec. Autor knihy Filip Rožek říká, že se jedná o takový druhý díl knihy. Ve snímku se totiž zodpoví otázky, které v knize zůstaly nezodpovězené. Možná se rozepíšu i více o rodinném filmu, pokud o to bude zájem (podílím se totiž na jeho vzniku). Dejte mi vědět do komentářů, e-mailu nebo na Instagram, jestli by vás to zajímalo a co konkrétně. Jsem moc vděčná, že můžu být součástí tak skvělého projektu, který mi dává smysl a pomáhá. Víte, že koupí nějakého produktu se značkou Gump přispějete i na Organizaci Se psem mě baví svět?
Další komodity
„Gump není jenom kniha, příběh toulavého psího kluka, který to nikdy nevzdal. Gump není jen písnička, Gump je smysl, prostě spojuje všechno, v čem je síla psího srdce výjimečná. Bojuje proti týrání, množírnám a otevírá lidem oči.“ Tento skvělý projekt není pouze o veleúspěšné knize, ale vznikla i audiokniha namluvená s empatií a citem předním českým hercem Ivanem Trojanem. Pod značkou Gump jsou i léky pro psy, ale i trička, mikiny atp.Filip Rožek a Organizace Se psem mě baví svět
Filip Rožek je spoluzakladatelem Organizace Se psem mě baví svět. Nemám v plánu rozepisovat počiny této skvělé asociace, protože by tento článek byl daleko delší, než už je. Jen v krátkosti přidám text napsaný Filipem Rožkem a Veronikou Hájkovou o jejich organizaci: „Se psem mě baví svět je organizace ochránců psů, která vnímá zvířata jako nejbližší přátelé lidí. A důvěra zvířat v lidi je pro nás největší pocta. A my tu důvěru musíme chránit. Nemůžeme změnit celý svět, ale zachraňujeme životy jednotlivých zvířat. Měníme tak sice jen ten jejich svět, ale zato navždy... Pomáháme těm, kteří na to zůstali sami, zachraňujeme ty, kteří jiní odepsali, bojujeme tam, kde už to vzdali.“ Velká část projektu Gump jde na pomoc, protože „Největší Gumpova síla se totiž jmenuje pomoc. A spojuje všechny, kdo se nevzdávají.“
Nominace na Cenu čtenářů v Magnesia Litera
Mrzí mě, že kniha nebyla nominována na cenu Magnesia litera, protože si myslím, že by si podobné ocenění nepochybně zasloužila, ale ještě je šance pro ni hlasovat v v kategorii Cena čtenářů až do 22. srpna 2020 (ráda vám poskytnu návod). Osobně jsem už hlasovala a nyní vyzývám i vás, pokud vás kniha Gump nějakým způsobem zasáhla, prosím hlasujte.
Závěr a shrnutí
Podle mého názoru by se kniha měla stát povinnou četbou nejen ve škole. Myslím si, že by si Gumpa měl přečíst úplně každý, je určená pro všechny věkové kategorie, pro pejskaře i nepejskaře. Kudy chodím, knížku chválím a doporučuji jí. Kniha je osvětou, která má poukázat na týrání, množírny, bezpodmínečnou lásku, víru, naději a mnohem více. Kniha mi dala mnoho. Začala jsem cítit větší lásku a pochopení ke psům, daleko větší obdiv k lidem, kteří se o týraná zvířata starají a bojují za jejich práva. Myslím si, že tohle téma by nám nemělo být lhostejné. Měli bychom ho otevřít o hovořit o něm častěji. Zkrátka více.
Kniha je pro mě natolik intenzivní, číší z ní silná energie, možná proto ještě stále mám problém své pocity popsat slovy, ačkoliv jsem jí četla několikrát. Baví mě čím dál tím více a miluji ji stále intenzivněji. Kniha je uložena v knihovně mezi mými knižními poklady a moc ráda se k ní budu vracet, stejně jako k Malému princi. Děkuji Filipovi Rožkovi za to, co dělá. Gump je projekt, o kterém ještě uslyšíte. Doufám, že nejenom ode mně.
Kniha je pro mě natolik intenzivní, číší z ní silná energie, možná proto ještě stále mám problém své pocity popsat slovy, ačkoliv jsem jí četla několikrát. Baví mě čím dál tím více a miluji ji stále intenzivněji. Kniha je uložena v knihovně mezi mými knižními poklady a moc ráda se k ní budu vracet, stejně jako k Malému princi. Děkuji Filipovi Rožkovi za to, co dělá. Gump je projekt, o kterém ještě uslyšíte. Doufám, že nejenom ode mně.
Okomentovat