Dopis z Bradavic a dort od Hagrida aneb brácha slavil jedenácté narozeniny

Také jste v jedenácti letech doufali, že i vám přijde dopis z nejlepší kouzelnické Školy čar a kouzel Bradavice? Můj ještě desetiletý bráška Štěpán jednou pronesl: „Zajímalo by mě, jestli mi k jedenáctým narozeninám přijde taky dopis...“ Harryho si oblíbil (zatím jenom v knižní podobě), proto jsem se pustila do vyrábění dopisu a mamka si na starost zase vzala dort.

Dopis z Bradavic

Postup nebyl nijak složitý.

Mamka v papírnictví koupila pergamenový papír.

V knížce jsem si našla přesné znění dopisu.

Pergamenový papír jsem opálila pomocí svíčky.

Na internetu jsem si vyhledala bradavické logo, protože jsem ho potřebovala obkreslit.

Nejdřív jsem si tužkou rozvrhla dopis a pak fixem obráhla. Vygumovala a následně zase obtáhla.

Seznam předmětů jsem psala rovnou načisto, protože jsem se tím už nemohla zdržovat.

Obálka

V dalším kroku jsem si vzala přírodní (kreslící) balicí papír. Válelo se nám ho doma poměrně dost, ještě z dob mého působení na střední škole...

Na internetu jsem si opět našla obálku.

Dle vzoru jsem si vyrobila šablonu.

Vystřihla. Zalepila.

Nadepsala jsem obálku.

Vložila do ní oba dopisy.

Vzala si červenou svíčku a udělala pečeť. Bohužel jsem neměla pečetidlo, takže pečeť bohužel nic moc nebyla. Po předání dárku jsem se od kamarádky dozvěděla, že má pečetidlo. Tomu se říká pech.

Dort od Hagrida

Mamce jsem ukázala obrázek, jak takový dort od Hagrida vypadá (mamka je HP nepolíbená, jen slyšela nahrávku Harry Potter a Kámen mudrců namluvenou Jiřím Lábusem). Štěpán film taky neviděl, takže moc nevěděl, o co jde.

Dort jsme se rozhodly udělat přírodní. Tj. na růžovou jsme použily ostružiny a matcha tea na zelený nápis. Určitě se dá dort udělat i s potravinářským barvivem nebo pomocí obarveného marcipánu - v kreativitě se meze nekladou.

Recept je jednoduchý:

čtvrt kilového kyblíku ostružin

cca 500 g tvarohu
250g mascarpone
4 lžíce ušlehané šlehačky
rapadura (osladit podle potřeby)

(Dort je dělaný od oka, mamka si nepamatuje, kolik přesně čeho dala (food blogerka z ní nebude), takže za recept úplně ručit nemůžu.)

A bráchova reakce?

Položili jsme dopis s dortem na stůl a zavolali Štěpána, ať už konečně vyleze z postele. Nejdřív bez povšimnutí okolo jenom chodil. Vzal do ruky sušenku a s ní běhal div ne maraton. 
Já: „To si jako nesedneš?“

Přišel ke stolu a koukal div ne s otevřenou pusou.

Š: „Co to je? Jak se to sem dostalo?“

Já+M: „Nevíme, tak se podívej.“

Babička to málem prozradila, ale rychle se to zakecalo. Uff! 

Bráška rozbalil obálku.

Š: „To jako fakt?“
M: „No, už nebudeš muset jít na gympl… takže paní učitelce řekni, že už ty testy potřebovat nebudeš.“
Já: „To abys ses začal učit anglicky…“
M: „Tohle jako všechno budeš potřevovat?“

T: „To je zvláští - maminka, já i Anička jsme mudlové, co Samík? Samíku myslíš, že taky dostaneš takový dopis?“

S: „Dostanu.“

Já: „To abys pomalu začal shánět sovu a zašel jsi na nákupy do Příčné ulice. My čarodějové nejsme, tak ti neporadíme...“

T: „Potřeboval by Hagrida...“