Sedám si se sklenicí vody za počítač s myšlenkou, že bych mohla napsat další článek. Další věci, které miluji, tentokrát na jaře. Ve článku o podzimních radostech jsem se netajila tím, že mám slabost pro jaro. A to velkou. Zimu jsem nějak opomenula, možná z důvodu, že letos zima (nejenom letos) je taková všelijaká. Proč jsem nic nenapsala, vlastně nevím. Nebudeme se tady zabývat hypotézami, pojďme se raději vrhnout na text.
Probouzení přírody ze zimního spánku
Zbožňuji, když se příroda začíná probouzet ze zimního spánku. Sníh taje a tím pádem se jednotvárná bílá barva nahrazuje všemi odstíny svěží zelené barvy. Začínají se objevovat první květiny. To všechno ve mě evokuje, že jaro přichází. Země začíná ožívat a probouzet se, tím pádem i já mám více energie a lepší náladu.
Delší dny
S příchodem proubouzející se přírody se i dny začínají prodlužovat. Později se stmívá, takže mohu být beztarostně delší dobu venku. A užívat si světla. Mám tak pocit, že den je delší, než tomu ve skutečnosti je. Pochmurné dny jsou přeci stejně dlouhé jako prosvětlené. Jen je daleko hezčí, když odcházím z práce a ještě svítí sluníčko, než když je úplná tma. Dost mě předtím unavovalo, když jsem šla na natáčení na šestou hodinu a končili jsme v 18 hodin a oba časy jsem šla za tmy, což pro mě bylo spíše chmurné a depresivní. Nyní odcházím ještě za světla, tím pádem i s větším elánem.
Rozkvetlé stromy
Nepatřím mezi alergiky, proto jsou pro mě kvetoucí stromy plné včel nádherná podívaná. Ze stromů osypaných květy se mi doslova až tají dech. Cítím jejich okouzlující vůni. Zavírám oči. Ze všech stran slyším bzukot, který na mě působí ukliňujícím dojmem. Hmyz byl stejně jako já přilakán půvabnou vůní jara.
Jarní barvy
Jaro a podzim jsou nejbarevnější roční období, ale oproti podzimu jarní příroda nabízí větší škálu barev. Zbožňuji pastelové barvy a jaro je jich plné. Všechny tyto barvy mi bijí do očí a doslova se mi nabízejí, abych je sledovala. Nadšeně tak činím.Ideální teplota
Výhodou jara je, že teplota je akorát. Nezachází do extrému. V zimě mi je moc zima a popravdě se moc obléknout neumím, aby mi bylo akorát. Spíše s tím válčím. Naopak pravé letní teploty moc nezvládám. Jsem typická zrzka, které sluníčko nedělá moc dobře. Z těchto důvodů si nejvíce užívám jaro s podzimem.Mláďata
V zimě je zvířecí život poměrně neaktivní. Většina odletěla do teplých krajin nebo usnula zimním spánkem. Na jaře se ale začínají probouzet a rodí se jim mláďata. Příroda nejen hraje nádhernými barvami, ale je na ní i živo. Rozhodně je se na co koukat.
Zpěv ptáků
Zimní krajina je smutná, je ztichlá. Při oteplení se začíná pomalu vracet ptactvo z teplých krajin. Ze všech stran slyším nádherně zpívat ptáky. Jejich zpěvem krajina získává nový rozměr. Za mě slast nejen pro uši. Mě se doslova tají dech.
Velikonoční zvyky
Jsem holka z vesnice, ve které v mém dětství bylo minimum kluků. Celkově v té době tam nebylo moc dětí. Mělo to některé své výhody. K mému štěstí u nás „všechny“ velikonoční zvyky nebyli výhradně jen pro kluky. Samozřejmě u nás žádná holka nepobíhala s pomlázkou, to je stoprocentně mužská záležitost. Naštěstí se to obecně moc nedělo. Tradici barvení vajíček mám spíše od babičky, která uměla vykouzlit opravdu překrásné kraslice. Mě to nikdy nebralo – možná teď mužskou populaci urazím, ale prostě šupání nemám ráda. Naštěstí letošní Velikonoce strávím v klášteře, kde se tato pohanská tradice nedrží. Jako dítě jsem milovala křesťanský zvyk – řehtání. Zvony odletěly do Říma, proto určitý čas (třikát denně) je děti chodily nahrazovat. Jedná se o mužskou záležitost, ale jak už jsem psala, naštěstí u nás kluků nikdy nebylo moc, tak proto jsem se mohla účasnit já. Jednalo se pro mě o slušnou brigádu, vlastně mojí první „práci“, protože jinak si vydělávat v tak nízkém věku nešlo. V dnešní době se tato tradice u nás dost pokazila a popravdě se ani nedivím, že mé bratry nebaví. Za jejich podmínek bych z toho taktéž moc nadšená nebyla. Nyní se to začíná obracet, kluci mají převahu, možná je načase to přenechat klukům. Musím říct, že pro mě je to nezapomenutelný zážitek, na který moc ráda vzpomínám.
Narozeniny
Možná má euforie z jara je tak velká, protože jsem jarní dítě. Narodila jsem se totiž v květnu. Květen je můj nejoblíbenější měsíc vůbec. A to ani moc nejsem milovníkem svých narozenin. Ani nevím proč, ale nějak přirozeně květen miluji ze všeho úplně nejvíce.
Čtení knih venku
Lehnout si na trávu nebo jenom sednout na lavičku a číst si knihu je opravdu nádherný zážitek, který si moc ráda v jarních dnech vychutnávám. Vychutnávám si čerstvý vzduch a zároveň se sebevzdělávám. Ideální kombinace, co myslíte?
Probudila jsem v některých z vás větší zalíbení na jaře? A jaké je to vaše období?
Okomentovat